Cyanotype – part Three / Kyanotypie – část třetí

Before I prepared my first watercolor paper and put it together with the negative under the blue light of a UV lamp, I thought a lot. What topic might suit blueprints? I decided to start with the classics first and then focus on non-traditional new themes.

I have been expressing myself using cycles since 2010. A solitary photo creates an impression of chance. The observer is much more impressed by a series of pictures dedicated to one topic. It develops the original idea in other variations. So in the beginning, I selected photos from my eleven-year-old cycle called Shop windows. The images have a touch of old times.

I chose the first three images of the cycle. I carefully prepared new negatives from the original raws. I was very curious about the result. Shop windows came to life again thanks to cyanotype. I think that thematically these images suit very well this very old photographic technique.

V prvním článku kyanotypického seriálu jsme si povídali o přípravě papíru, ve druhém pokračování o zhotovení negativu, správném osvitu, praní a sušení naší první kyanotypie. Dnes opouštíme techniku a podíváme se na první téma, pro které jsem zvolil techniku kyanotypie.

Než jsem natřel svůj první akvarelový papír a vložil ho spolu s negativem pod modré světlo UV lampy, hodně jsem přemýšlel. Jaké téma by mohlo modrotiskům slušet? Rozhodl jsem se začít nejprve s klasikou a teprve poté se věnovat netradičním novým námětům.

Při prohlížení archivu fotografií jsem po letech opět narazil na fotografie mého jedenáct let starého cyklu Výlohy. A bylo rozhodnuto o prvním tématu. Snímky mají nádech starých časů a skrývají určité tajemství. Rok 2010 byl pro mě fotograficky velmi významný. Od té doby se rád vyjadřuji pomocí cyklů. Solitérní fotografie vytváří dojem náhody. Mnohem silněji na diváka působí série obrazů věnovaná jedinému tématu. Rozvíjí původní myšlenku v dalších variacích.

Pro zamýšlený triptych jsem vybral první tři obrazy cyklu. Přišlo mi, že právě tyto tři snímky tvoří zamýšlený celek. Pečlivě jsem z původních rawů připravil nové negativy. Byl jsem velmi zvědavý na výsledek… A výsledek mě musím říci mile překvapil. Téma výloh díky kyanotypii dostalo nový rozměr. Myslím si, že námětově tyto snímky sluší velmi staré fotografické technice.

Díky digitálním technologiím je dnes kyanotypie mnohem jednodušší než dřív. Protože se jedná o kontaktní kopii negativu položeného na papír, v případě obrazů rozměru A4 nebo větším, by bylo nutné negativy klasickou cestou fotografovat velkoformátovými kamerami. Díky tisku negativu na transparentní fólii pomocí inkjetové tiskárny je celý postup mnohem jednodušší a zároveň více pod kontrolou.

Otázkou je, zda u takto retro laděného námětu, nevyužít možností tónování. Mnozí autoři používají roztok čaje nebo kávy pro získání hnědého sépiového odstínu. Možná se tomu budu věnovat v některém dalším pokračování seriálu článků o kyanotypii. Zatím razím heslo „modrá je dobrá“.

Líbil se vám tento článek? Nezapomeňte mu na Facebooku dát lajk a dole do příspěvků mi napište, zda výlohám kyanotypie sluší, případně jaké další téma byste zde chtěli vidět.