Today we will walk through the city again. We leave out the details of the shop windows and look around. Our attention is drawn to buildings. Different ages, building styles, the purpose of use, and conditions. Yes, our topic is architecture.

When wandering around the city, I am mainly looking for relatively new objects. It is interesting to observe how sensitively the creators put their work into the surrounding environment. The glossy surfaces of modern materials often reflect the surroundings. Sometimes the buildings are symmetrical.

I was wondering what this type of image would look like in monochrome blue conversion. I selected a few pictures from the archive. I focused mainly on symmetrical compositions.

The theme of new buildings in connection with old photographic technology can seem like an anachronism. But the world is changing and time is passing. I am convinced that if someone sees these cyanotypes in the future, this architecture will also be a thing of the past and the form will merge with the content.

V minulém článku o kyanotypii jsem představil jako první ukázku z cyklu výloh. Fotografie, jenž deset let po svém vzniku dostaly nový rozměr díky zpracování technikou kyanotypie. Dnes se společně podíváme na další motiv, který aktuálně zkouším.

Opět se budeme toulat po městě. Opustíme však detaily výloh a rozhlédneme se po okolí ve větším celku. Naši pozornost upoutají budovy. Rozličných velikostí, stáří, stavebních stylů, účelu využití i stavu. Jedním slovem architektura.

Definovat architekturu rozhodně není jednoduché. Má velké množství podob a významů. V širším kontextu většinou architekturu chápeme jako schopnost člověka přetvořit místo svého žití k obrazu svému. Přitom nejde jen o funkčnost a užitek, ale také vlastnosti estetické. Přitom není podstatné, jestli se jedná o panelák nebo středověkou katedrálu. Obě stavby mají kromě historie i svou současnou funkci a vyvolávají v nás určité emoce.

Při toulkách městem vyhledávám především relativně nové objekty. Je zajímavé pozorovat, jak citlivě tvůrci zasadili dílo do okolního prostředí. V lesklých površích moderních materiálů se často zrcadlí okolí. Někdy stavby bývají symetrické, což umocňuje grafické vyznění obrazu.

Zajímalo mě, jak tento typ snímků bude vypadat v monochromatickém modrém převodu. Pro začátek jsem vybral několik snímků z archivu. Zaměřil jsem se právě na symetrické kompozice.

Téma nových staveb ve spojitosti se starou fotografickou technikou může na první pohled působit jako určitý anachronismus, čili umístění nějaké věci, představy nebo jevu do jiné doby než té, kam skutečně patří (z řeckého ana – proti a chronos – čas).

Ale čas plyne a svět se mění. Jsem přesvědčen, že pokud tyto kyanotypie spatří někdo třeba za sto a více let, bude i zobrazená architektura patřit do dávné minulosti a forma splyne nenásilně s obsahem.

Jak na vás působí spojení moderních staveb se starodávnou fotografickou technikou? Napište mi vaše názory do komentářů pod článkem.

Tímto děkuji Petrovi Pazourovi spolu s grafickým studiem Pikitia za skvělé zázemí při kyanotypických seancích.