Nature photographers know very well how important and often fundamental the weather is for landscape photography. Sunny day, cloudy sky, snow falling, fog, rain.

Weather also plays an important role for me when photographing the series Landscapes of Imagination. Quite surprising, because they are not large real landscapes, but only shots of surface details.

I only became aware of this fact when compiling the forthcoming book Landscapes of the Imagination. I came across a pair of sidewalk photos that I took twice in a few months.

The first pair of photos was taken in the middle of a beautiful day in August 2019. The sun’s rays conjured an optimistic summer landscape full of light and warm shades on the sidewalk under my feet.

The next two images were taken at the same location 7 months later during February and March 2020. It was just after the rain. The asphalt surface dried slowly. Clouds appeared in the sky of imaginative landscapes due to places of different surface humidity. Both photos have a colder blue rendering due to the diffused light from the cloudy sky. What a difference compared to the older two images!

I like to return to my favorite locations when photographing imaginative landscapes. It gives me the opportunity to look for the best light for an image that I sometimes carry in my mind for a long time.


Fotografové přírody a zejména krajináři moc dobře vědí, jak důležitý a mnohdy zásadní vliv má počasí na zobrazení krajiny. Slunečný den, zatažená obloha, padající sníh, mlha, déšť.

Také při fotografování cyklu Krajin imaginace pro mně počasí hraje důležitou úlohu. Docela překvapivě, protože se nejedná o rozlehlé krajinné celky, ale pouze o snímky detailů povrchů, které krajiny pouze připomínají.

Tuto skutečnost jsem si uvědomil vlastně až při sestavování zamýšlené knihy Krajiny imaginace. Narazil jsem na dvojici fotografií detailu povrchu chodníku, které jsem udělal dvakrát v rozmezí několika měsíců.

První fotografie vznikly uprostřed prosluněného dne v srpnu 2019. Sluneční paprsky vykouzlily na chodníku pod mýma nohama optimistickou krajinu plnou světla a teplých letních odstínů:

Druhá dvojice snímků vznikla na stejném místě o 7 měsíců později v březnu 2020:

Bylo právě po dešti. Povrch asfaltu pomalu vysychal. Na obloze imaginativních krajin se díky místům různé vlhkosti objevily mraky.

Intuitivně jsem u těchto fotografií oproti předchozím lehce snížil horizont tak, aby fiktivní mraky mohly lépe vyniknout. Oba obrazy mají díky rozptýlenému světlu ze zatažené oblohy studenější modré podání. Jaký rozdíl oproti starším dvěma snímkům!

Neodolal jsem a všechny čtyři fotografie nakonec vytvořily dvě samostatné dvoustrany připravované knihy, jejichž náhledy prezentují v tomto článku.

Stejně jako při fotografování skutečných krajin se i při záznamu krajin imaginativních rád vracím na několik oblíbených lokalit opakovaně. Dává mi to možnost hledat nejlepší světlo pro vysněný obraz konkrétního místa, který předtím dlouho nosím v hlavě.

A jak to máte s počasím vy? Řešíte kvalitu světla a světelné nálady při snímání v exteriéru? Napište mi o tom do vlákna pod článkem…