Trocha poezie nikoho nezabije | A little poetry not kill anyone

Mám neodbytný pocit, že se z našeho života postupně vytrácí poezie. Tak tedy pro dnešek jedna krátká básnička. Klíčová slova: Jimi Hendrix, nebe, Vltava, racek, Avatar


 

I have a nagging feeling that our life is gradually disappearing poetry. So for today, one short poem. Keywords: Jimi Hendrix, sky, Vltava, gull, Avatar

I apologize to all the English-speaking readers: this time without translation 🙁

PRAŽSKÉ NEBE

Na vlnách pražského nebe slyším kytarové sólo Jimi Hendrixe,
smaragdové blesky pláčem unavených očí propichují noční oblohu.
Jako blázen křičím do tmy neodbytná slova o úzkosti ze srdce,
v modrošedém přítmí pozdně odpoledních lásek usínat již nemohu.

Na vlnách pražského nebe slyším třepot křídel racků od nábřeží Vltavy,
dnes všechno kolem pospíchá a běží naopak a neúprosně pozpátku.
K políbení múzy opět sbírám kdesi cestou poztrácené střípky odvahy,
skrze svého Avatara dívám se a přemítám, zda svět nedospěl k počátku.

Na vlnách pražského nebe slyším úpěnlivý klakson rychlé sanitky,
odváží mě navždy spoutaného povrchní a pokryteckou morálkou.
„Proč nejsi se mnou?“ V sále promítají film a někdo tahá za nitky,
jež ovládají moje zubožené svaly unavené věčnou samotou a zahálkou.

Na vlnách pražského nebe slyším… Tebe.

Michal Hejna, Praha,  leden 2015

Hokejová rodino | Ice hockey family

Před O2 Arénou | In front of O2 Arena

Český národ je národem hokejových fandů. Hokej má zde dlouhou tradici. V době konání mistrovství světa nebo olympijských turnajů se lidé semknou, ulice, domy i automobily jsou plné českých vlajek. Známý je například zápas se sovětskou sbornou z roku 1969, nazvaný „hokej proti tankům“. Obhajobu zlata z mistrovství světa v Katovicích 1976 a z Vídně 1977 jsem sledoval jako malý kluk v televizi, Olympijské zlato z Nagana 1998 mají v paměti snad všichni čeští fanoušci…


The Czech nation is a nation of hockey fans. Hockey has a long tradition here. During the World Championships or Olympic tournaments, people pull together. Streets, houses and even cars are adorned with Czech flags. The struggle between Czechs and Russians from 1969 is called the „hockey against tanks.“ I watched on TV as a kid defend the gold from the World Championships in Katowice in 1976 and Vienna 1977. All Czech fans have in mind the Olympic gold medal in Nagano in 1998 until today… Continue Reading →

Odrazy mám rád | I like reflections

Jaromír Funke: Reflexy

Miluji odrazy a zrcadlení ve výlohách a oknech města. Dva světy. Prostor za sklem se prolíná s odrazem prostoru vnějšího. Tímto prolnutím vzniká nová skutečnost, která následně vytváří další vazby a asociace. Nalezené zátiší na první pohled nedává příliš možností fotografické tvorby. Uspořádání předmětů je předem dané, jedinou invencí fotografa je najít osobitou kompozici, propojit reálnou scénu se zrcadlenou, a vymezit jednotlivé objekty jako celek vůči rámu obrazu. Když ale za výlohou nebo před ní zachytím člověka, moje radost ze snímku je mnohonásobně větší.


I love mirroring the city streets in the windows. Two parallel worlds. The space behind the glass is intertwined with the reflection of outer space. The new reality creates additional links and associations. Still Life Found at first glance does not give much opportunity. The arrangement of objects is predetermined, the only invention of the author is to find a distinctive composition and link the real scene with mirrored. Define the position of each object as a whole to the picture frame. And if in the window or in front of me I catch a man, my enjoyment of the picture is much greater. Continue Reading →

Stará amerika | An old veteran

Na prohlídku San Franciska jsem měl k dispozici pouhé tři hodinky. Chtěl jsem zachytit atmosféru města, které je známé svými ulicemi v prudkém svahu. Doufal jsem, že najdu ten správný automobil. Kolem chodníků však stály samé nové kousky. Už jsem pochyboval, že budu mít štěstí, ale byl jsem za svou trpělivost odměněn…


I had three hours of time to explore San Francisco. I wanted to capture the atmosphere of the city. I was hoping to find the right old car. But there were just the new ones everywhere. But I was rewarded for my patience…

Continue Reading →

Pozvánka na výstavu | Invitation to the exhibition

Dovolte mi pozvat vás na výstavu mého kamaráda Aleše Zídka s mnohoznačným názvem „Hledání v krajině“. O Alešovi v poslední době vím, že experimentuje s pohybem fotoaparátu během snímání a s vícenásobnou expozicí. Jsem zvědavý, jak s těmito indíciemi naložil ve svém nejnovějším projektu. Výstava se koná od 23. dubna do 19. května 2015 v zimním refektáři Strahovského kláštera.


Let me invite you to the exhibition of my friend Aleš Zídek with ambiguous title „Contemplating landscapes“. I know about Alex that he is actually experimenting with the movement of the camera during shooting and with multiple exposures. I wonder how these indicia embarked on his latest project. The exhibition will be held from April 23th until May 19th 2015 in the winter Refectory of Strahov Cloister.

Rodinné album | Family album

Národ fotografů je čeládka nevděčná. Fotografujeme krajiny, zvířata, kytky, zátiší, ulice, a často dokonce i sami sebe. A přitom zapomínáme na naše nejbližší, na kterých nám záleží nejvíc. Pojďme to zkusit společně napravit…


Photographers nation is ungrateful rabble. We photograph landscapes, animals, flowers, still life, streets and even themselves. And often we forget our loved ones. Let’s try together to correct it … Continue Reading →

V pražských ulicích | In the streets of Prague

Tentokrát jsem vyrazil do Prahy na rozdíl od předešlé akce sám. Nedělní odpoledne v ulicích. Příležitost zvolnit uspěchaný tok myšlenek, odreagovat se a na chvíli zapomenout na starosti všedních dnů. Začínám na náměstí I. P. Pavlova, abych dále pokračoval přes Karlovo náměstí, Jiráskovo náměstí, a dál kolem Národního divadla na Staré město. Zpátky přes Lazarskou a Vodičkovu na Václavské náměstí a Muzeum.


Unlike the previous action I went to Prague alone. Sunday afternoon in the streets. Opportunity to slow down the flow of ideas, relax and forget the worries of everyday life. I’m starting from IP Pavlova square, continue through Jirasek Square and around the National Theatre towards the Old Town. Back over Lazarska and Vodickova street to Wenceslas Square and Museum.

Continue Reading →

Čtvero ročních období | The four seasons

Časosběrné snímání má svůj půvab. Vždy mě osloví fotografie, na kterých můžeme s časovým odstupem konfrontovat jedno místo. Jeho podobu a změny, kterými prochází. Během dne, za týden, za měsíc, za rok. Tento způsob snímání nutí k přemýšlení, téma se musí vyčekat. Čekání na správný okamžik, kdy další fotografie doplňuje a zároveň rozvíjí původní myšlenku.


The time-lapse shooting method has its own charm. I love photo series in which we are confronted with one place in a different time. The same place during passing time with all its changes. During the day, a week, a month, a year. This method of photographing forces us to think more about. Waiting for the right moment. Another photos develop and in the end complete the original idea.

Continue Reading →

X100T mění návyky | X100T is changing habits

Poslední dva roky procházím procesem změny přístupu k fotografickým tématům. Odjakživa jsem se považoval za krajináře. Téma krajiny bylo po několik desetiletí mým jediným fotografickým motivem. Bylo to dáno mým vřelým vztahem k přírodě. Občas jsem také bez potřebného vybavení zkoušel neúspěšně fotografovat plachou zvěř – jedna z prvních knížek, která se mi v patnácti letech dostala do ruky, byla totiž kniha fotografa zvěře Slávy Štochla. Mojí první ostrou fotografií se tak stal velký žabák sedící na uschlé větvi uprostřed rybníčka v lesích, kdy jsem dvacet minut stál po kolena v bahně a studené vodě, v ruce se stařičkou kinofilmovou Exaktou Varex s nasazeným teleobjektivem ohniskové vzdálenosti 135 mm. To však byl jen začátek…


For the last two years I have been changing my photographic themes. I always regarded myself as a photographer of landscape. This theme was my number one photographic motif for several decades. It was given to my warm relationship to nature. Sometimes I also without the necessary equipment tried unsuccessfully to photograph animals. So my first focussed picture was a photo of a frog in the middle of a pond. I spent about twenty minutes in the mud and a cold water with Exacta Varex fitted with 135 mm lens in my hand. It was just the beginning… Continue Reading →

Netušené souvislosti | Unsuspected Connections

Zcela mechanicky a často bez dlouhé přípravy zaznamenávám rozličné situace každodenního života a také věci, které mě nějakým způsobem osloví a zaujmou. Letmo a nepozorován. Po čase skládám nakupené obrazy do dvojic. Omyly a slepé uličky. To jsem celý já. V náhlém údivu spatřuji předem NETUŠENÉ SOUVISLOSTI a nedočkavě zaznamenávám myšlenky, které se vynořují při prvním pohledu na nová spojení. Dva děje stávají se jedním příběhem. Je to hra i proces zároveň. Hledání a spojování náhodně viděných obrazů na základě podobnosti tvarů či situací. Tohle mě na fotografii přitahuje. Nekonečno možností, jak naložit s nekonečnem příležitostí…


In a completely mechanical way and often without long preparation, I record various situations of everyday life and also things that touch me and trigger my interest. Fleetingly and unobserved. After some time, the collected pictures are paired. Mistakes and dead ends. Yes, it is me… Suddenly surprised, I discover UNSUSPECTED CONNECTIONS and eagerly write down ideas that emerge when I first see new links. Two plots occuring at a different moment at two different places become one story. It is a game and a process at the same time. Searching and connecting randomly observed pictures, based on similarity of shapes or situations. This attracts me to photography. Infinite variety of ways to handle the infinite number of possibilities… Continue Reading →