Jitrnice | Panoramas

Bylo to cítit ve vzduchu již delší dobu. Tři a půl roku streetu s digitálem na krku. Bezva zkušenost, stále mě to baví a budu dál pokračovat. Nicméně jsem stále nezapomněl na doby, kdy výstupem mého fotografického snažení byl černobílý negativ a ve fotokomoře vlastnoručně zhotovené černobílé fotografie na barytovém papíře. Červené světlo, pomalu z šera vystupující obrázek. Prsty vonící vývojkou a ustalovačem… Dovolte mi představit můj nový projekt. Možná náš, ale o tom zase někdy příště.

 

Josef Sudek, Praha panoramatická. Podlouhlé pohledy na město. Černobílé. Jinak to ani v době pana Sudka vlastně nešlo. Pražská Náplavka, Kampa a Hrad. Nehybnost starých stromů v parku, křik racků nad hladinou Vltavy a ticho dlažby pražských chodníků. Postupné vzdalování se centru města do okrajových čtvrtí a nakonec periferie. Syrová a často v mlze. A pokorný návrat zpátky k Pražskému hradu. Městská veduta v celé své majestátnosti. Hledání míst snímání, kdy panoráma působí harmonicky a nenásilně. Děkuji mistře. Za pohlazení na duši a inspiraci, za kterou jsem vám vděčný.

Praha padesátých a šedesátých let dvacátého století v kontrastu s Prahou na konci druhé dekády století dvacátého prvního. Podobenství a změna. Některá místa v čase jen málo mění svoji podobu. Silueta Hradčan s Karlovým mostem a Petřínskou rozhlednou od nábřeží Vltavy. Středobod země české v srdci Evropy. Další místa prošla velkými změnami. Jen vzdálená podobnost. Od doby pana Sudka do dnešních dnů mnohem větší rozloha. Novými fenomény jsou sídliště, nárůst dopravy, obchodní a zábavní centra. Satelitní městečka, dálnice, obrovské skladovací plochy a haly po okrajích městské aglomerace. Jak bude asi vypadat Praha za dalších padesát let? Nazrál čas opět zdokumentovat současnost.

Panorama Hradčan ze Smetanova nábřeží, Praha

Dle Wikipedie je panoramatická fotografie fotografický žánr, který zachycuje široký úhel pohledu, nejčastěji krajiny nebo jakéhokoliv jiného celku. K samotnému získání podlouhlé fotografie vede více cest:

  1. ořez libovolné fotografie běžného formátu na panoramatický
  2. pořízení scenérie po částech a pozdější složení
  3. skládání fotografie v reálném čase v moderních digitálních zařízeních
  4. použití speciálního panoramatického fotoaparátu

Zatímco v prvních dvou případech se jedná o tzv. nepravou panoramatickou fotografií a třetí možnost je digitální alternativa, právě použití speciální kamery s rotujícím objektivem je nazýváno pravou panoramatickou fotografií. A tuto cestu jsem si vybral. Analogová klasika. Dnes již nevyráběné fotoaparáty a jako záznamové médium film. K dispozici mám v současnosti pro panoramatickou fotografii dvě kamery. Noblex 135 Pro Sport na kinofilm s rozměrem negativu 24 x 66 mm (poměr stran 2.75 : 1) a Noblex Pro 150 U na svitkový film s rozměrem negativu 50 x 120 mm (poměr stran 2.4 : 1).

Po vyřešení snímací techniky se druhou otázkou stal výběr vhodného filmu, který se běžně vyrábí zároveň jako svitek a kinofilm. Volba padla na klasickou černobílou emulzi bez t-krystalů, film ILFORD HP5 Plus. Zvolil jsem pro začátek citlivost 400 ASA, abych mohl zkrátit expoziční časy a udržet oba Noblexy při fotografováni z ruky.

Po naexponování prvních filmů bylo ještě nutno vybrat vhodnou vývojku. Nejdříve jsem na několika prvních filmech použil vývojku FOMADON R09 (Rodinal) v ředění 1:25 s časem vyvolávání 8 minut dle doporučení výrobce. Ukázalo se, že zrno je při tomto ředění příliš velké a snižuje rozlišovací schopnost filmu. Vyzkoušel jsem ředění 1:50, které sice dalo menší zrno, ale vývojka již nedokázala film dostatečně provolat ani při vyvolávacím čase delším než 15 minut. Hledal jsem tedy dál a nakonec jsem dospěl k vývojce ILFOSOL 3, se kterou v ředění 1+8 při čase šest a půl minuty dostávám krásně vyvolané filmy s pěkným rovnoměrným zrnem. Cesta budiž nalezena!

Ze Střeleckého ostrova, Praha

A proč se vlastně článek jmenuje Jitrnice? Josef Sudek tak s oblibou říkal svým fotografiím, pořízených stařičkou kamerou Kodak Panoram. Kromě Prahy takto dokumentoval také Severní Čechy…

… pokračování příště …


From Wikipedia, the free encyclopedia, Panoramic photography is a technique of photography, using specialized equipment or software, that captures images with horizontally elongated fields of view. It is sometimes known as wide format photography.

Short rotation lens cameras have a lens that rotates around the camera lens’s rear nodal point and use a curved film plane. As the photograph is taken, the lens pivots around its rear nodal point while a slit exposes a vertical strip of film that is aligned with the axis of the lens. The exposure usually takes a fraction of a second. Typically, these cameras capture a field of view between 110° to 140° and an aspect ratio of 2:1 to 4:1. The images produced occupy between 1.5 and 3 times as much space on the negative as the standard 24 mm x 36 mm or 60 x 60 mm frame. Short rotation cameras usually offer few shutter speeds and have poor focusing ability. Most models have a fixed focus lens, set to the hyperfocal distance of the maximum aperture of the lens. Cameras of this type include the Widelux, Noblex, and the Horizon.

I currently own two Short rotation lens cameras: Noblex 135 Pro Sport for 24×66 mm (aspect ratio of 2.75:1) and Noblex Pro 150 U for 50×120 mm (aspect ratio of 2.4:1). I decided to take pictures of Prague with these two devices for a long time. That’s a new analog project.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation