Svícení v krajině | Lighting in the landscape

Zajímavou a často opomíjenou fotografickou disciplínou je technika, zvaná luminografie. Její název pochází z řečtiny a v překladu znamená „kresba světlem“. Ukážu vám, jak vznikly dvě fotografie cyklu Genius Lucis.


An interesting and often overlooked photographic discipline is a technique called luminography. Its name comes from Greek and literally means „drawing with light“. I can show you how were created two photos from the cycle Genius Lucis.

Starý doubek
Na předem vybrané místo přicházím těsně před západem slunce. Je důležité postavit stativ a zakomponovat záběr včas, abychom si vyfotografovali ještě za světla základní expozici, která se nám později, při konečném zpracování snímků, bude náramně hodit. Na první fotografii je vidět, jak vypadala scéna se zapadajícím sluncem. Docela obyčejný záběr, nemyslíte?

Já však měl v hlavě úplně jiné úmysly. Počkal jsem, až okolní krajinu pohltí noc. To se tak úplně nestalo, protože parazitní oranžové světlo oblohy od rozsvíceného velkoměsta nezmizí nikdy. Začal jsem scénu nasvěcovat světlem baterky, na kterou jsem postupně nasazoval různě zabarvené fólie. Nejprve modrou na kmeny stromů, potom žlutou pro vykreslení planiny. Nakonec ještě několikrát přiblesknout listí na větvích elektronickým bleskem s nasazenou zelenou fólií, a je pro tuto chvíli hotovo. Cesta domů na kole s batohem techniky a stativem na zádech černým lesem byla dramatická, ale všechno nakonec dobře dopadlo. Nic jsem nerozbil a kolem půlnoci ulehl do postele s pocitem dobře vykonané práce.Následné zpracování v počítači již proběhlo podle obvyklého scénáře. Sesadit jednotlivé fotografie do vrstev a snímek starého dubu je na světě.

Kořenoještěr
Druhá fotografie vznikla stejnou technikou po necelém roce jen pár metrů od místa mé první návštěvy.Tentokrát mě zaujaly nad okolním terénem se tyčící obnažené kořeny dalšího dubu. Po základní expozici jsem tentokrát na úplnou tmu čekal o něco kratší dobu. Druhou fotografii jsem exponoval pouze na stmívající se oblohu, protože jsem ji chtěl mít na obraze modrou. Další tři snímky dokládají postupné svícení: modrý hlavní kořen směrem k fotoaparátu, zelené listí a nakonec ještě teple žluté odstíny hlíny a skály vpravo v obraze.Fotografii jsem nazval Kořenoještěr, protože mi kořen, směřující přímo proti objektivu, připomíná hlavu pravěké ještěrky.Na těchto dvou luminografických obrazech jsem chtěl ukázat, že není podstatné, co vidíme, ale CO CHCEME VIDĚT. A to je jeden z klíčů k úspěchu. Nenechávejme se svazovat realitou, na které je fotografie až příliš závislá. Berme skutečnost před objektivem jako základní výchozí bod. Jak s realitou ve výsledku naložíme, závisí jen a jen na nás.


A little old oak
I come on a pre-selected location before sunset. It is important to place the tripod in time and do a basic exposure before dark. This will come in handy later. On the first photo you can see how the scene looked like at sunset. Quite ordinary shot, doesn’t it? But I had in mind completely different intentions.
I waited until the night engulfed the surrounding countryside. It did not really happen, because the residual orange light of the city on the sky never disappear. I started to light a scene by torchlight with different colored foils. First the blue color over trunks, then yellow light to the ground surface. Finally I for several times let shine electronic flash with green foil to the branches and leaves.
Subsequent computer processing has taken place according to the usual scenario. Depose individual photographs into layers and the image of an old oak is finished.

Root-lizard
The second picture was created using the same technique after almost a year just a few yards from the place of my first visit there. That time I was intrigued by the exposed roots of another oak. The basic exposure I did only towards the darkening sky which I wanted to have in blue. The next three images show the progressive illumination: blue root towards the camera, faraway green leaves and finally yellow hues of earth and rocks on the right. The photo I named Root-lizard, because the root reminds me a head of prehistoric lizard.

On these two pictures I wanted to show that no matter what we can see, but what we want to see. And it is one of the keys to success. Let us accept the fact that the reality before the lens is only a basic starting point. As a result how the picture looks like depends solely on us and our imagination.

 

2 Thoughts on “Svícení v krajině | Lighting in the landscape

  1. Michal Hejna on 22.2.2017 at 23:21 said:

    Josefe, jasně, že to není tajné. Původně jsem používal obyčejnou baterku zvanou „fajfka“, koupeném v jednom army shopu – tuším, že jde o patent americké armády. Za necelé tři stovky bezva, byly u ní i šroubovací barevné filtry, další jsem si udělal z obyčejných plastových desek na papíry A4. Tu jsem ale někde ztratil, tak jsem si pak pořídil mnohem silnější světlo – příruční svitilnu Fenix čínské provenience (http://www.svitilny-fenix.cz) také s barevnými filtry v základní sadě. Ta sice svítí hodně, takže to jde rychle, ale na druhou stranu svítí „placatě“ a občas se ztratí struktura osvětlovaných předmětů.
    Už jsem s tím skončil. Kdybych se snad k tomu někdy vrátil, vrátil bych se i k „fajfce“. Mějte se!

  2. Jednou, „až budu velký“ se snad také konečně dokopu k luminografiím, jak si slibuji již léta…
    Díky za Váš příspěvek. Moc rád se pokochám vašimi dílky, tak jako např. i tady – http://www.csfotografie.cz/pribehy-a-uvahy/fotolandart-podruhe.html ☺.
    Mám k tomu jeden dotaz, co se týče vašeho know-how.
    Jaké světlo vlastně používáte a jaké barevné filtry k tomu?
    Jestli to opravdu není „tajné“…
    Ještě jednou díky a STÁLE DOBRÉ SVĚTLO!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Post Navigation